Jdi na obsah Jdi na menu
 


Netrestejte moje viny,

píšu jenom ptákoviny... a jiné.

 

Ohlíd´ jem se po slečně, dopadlo to nevděčně. Narazil jsem do dědečka, a teď nevím zda to přečká.

Ohnul jsem se tuhle, ke své staré truhle. A teď chodím světem, více-méně ztuhle.

Jedné kněžně řek´ kněz něžně: "Vypadáte celkem běžně". Ona na to vece spatra: "A vám zase játra chátrá".

Obdržel jsem v Ostravě informace o stravě.

Moje milá těsto hněte, neváhejte jen se jděte podívati na hru paží, neboť ona se fakt snaží!

Včera ráno hnedle, posnídal jsem knedle. Prostě jsem šáh´ vedle.

Rozkvetl na hoře bez - tedy chci říci šeřík. Ty chodíš nahoře bez, můj pohled chlípně tě měří.

Dumám doma nad bůčkem, není-li moc tučný. Pomalu krok za krůčkem, abych nebyl hlučný, vracím ho zpět do lednice, neb roste mi zadnice.

Lehčí tančit se lvem tango, nežli snídat ráno mango!

Slunce vniklo do pokoje a šimrá mě pod nosem. Tiše říkám: "Lásko moje, přijď už s plným podnosem".

Dneska ráno Karlův most je všech lidí prostě prost. Než uběhne něco vln, bude lidí zase pln.

Br, br, br, br, br, hle kandelábr. Na pohled je celkem ladný, na omak však velmi chladný. Prostě co je oku ladné, může být proklatě chladné!

Jeden mladý fotograf fotil v horách stádo krav. Přitom šlápl do kravince a postrácel všechny mince. Natrhl i negativ a polámal si stativ. Objektivně vzato, neměl prostě na to. 

Nepovedlo se mi zelí, tak jsem mírně rozmrzelý. Příště ho víc ochutím - bude to as hochu tím!

Navštívil jsem včera raut a zjistil jsem, že jsem out.

Jeden člověk prostořeký loví ryby v prostřed řeky. To co ryby slyšely, plavou říct´ na Seychely. 

Prohlížím si lanovku, která stojí. Řidič drží hladovku, podobojí!

Na dálnici vzniklo drama. Z tiráku vypadla Rama!

Na statku tři vepři, byli stále ve při. Až jim holka prsatá řekla: "Kušte prasata!"

Na večírku VIP bloudí Ludolf nudně v kruhu.  Tak vymyslel číslo "Pí", unikátní svého druhu!

  Jednou takhle popoledni, navštívil mě medvěd lední. Já mu nabíd' misku medu. On ji vzal a dal ji k ledu. Že prý raděj tuleně, které chytá na Leně.

Nalezl jsem v salátě dva slimáky proklatě. Tak se mi ten salát hnusí! Nu, posvačím játra husí.

Koupil jsem si veš, zaplatil jsem cash. Doma skáče na mém bubnu, tak já prostě občas blbnu.

V hlubokém lese prolomil ticho, pád staré šišky na čísi břicho. Usnul tam mládenec, jenž přišel o věnec.

Letí hvězda oblohou, pohled na ní vrhám. Možná jiní nemohou, já však čas tak mrhám.

Kupuji stále tvojí vinu, a tak jsi prostě bez viny. Za chvíli přijdu na mizinu a dám ti svoje šediny.

Dávám tady na přeřes, ze pře že mám vždycky třes. Tak si říkám: "Jen to zkus, najít víc než konsenzus!"

Sbírám tiše známky, stříhaný i zubatý, pok se brouzdám rosou. Stavím vzdušné zámky, abych zdrhnul zubatý s kosou.

Srkám černou kávu a sleduji krávu. Je to ale krátká chvíle! Jedním slovem kratochvíle.   

Zahlédl jsem jednou sviště u starého vrakoviště (ostatní vám povím příště).  

Zabaluju do plenky, všechny moje myšlenky. Až mi jednou dospějí, čert ví kam až dospějí!

V jedné kapse krasavce, nalezl jsem dva savce. Krasavec se diví, že jseu oba diví.

Na Štrbském plesu, uprostřed lesů, tančily víly, ale jen chvíli.

Ještě, že členové naší vlády jsou pouhými ministry. Nevím, jak by to dopadlo, kdyby byli maxistry.

Ten Moravský kras, navštěvují ponejvíce velmi chytré krasavice.

Jak to krávu otelit? Pusťte býku satelit!

Zastavte se v tom svém spěchu! Prostě jen tak, pro potěchu.

Dojím krávy struk ob struk, kravám je to zdá se fuk. Ale za ty obstrukce, mají mě teď za tupce.

Zase někdo někde tleská - formuje se soldateska. Stejně včera jako dneska.

Částice se urychlují, spěchajíc podzemní slují. Doufejme, že z Všehomíra nestane se černá díra.

Běda, běda, běda, jsem dnes bez oběda. Protože jsem člověk činu, zajdu tedy na svačinu.

Cosi rovná systematik, do štosů jak určil statik, by to spočet´ matematik a rozházel analytik.

Koupil jsem si ze skla dózu, dal jsem do ní svou sklerózu. Skleróza nádherně bují, tak raděj nic neslibuji.

V poledne, po lednu, sed´ si únor na bednu. Podíval se na mne suše, stáhla se mi celá duše, když řek´: "Už se nezvednu". 

Tůhle jeden oslavenec dostal osla, na něm věnec. Smíchy se až zajíkal, když se osel rozhýkal. 

Telata se tetelila, když se kráva otelila. I sedlák se nadmul velkou radostí, neb miluje dosti maso od kosti. 

Kdo mi asi poradí, kde mám sehnat kapradí? Snadnější je sehnat kapra, můj přítel mi na to dí.

Na jednoho strakapouda strakama je šita bouda. Strakapoud je ješita, čímž je bouda ušita.

V jednom nočním kabaretu sedím tiše bez baretu. Vedle tiskne se ret k retu a já vostřím flexaretu. 

U paty sochy leží psi a pozorují psychopata.  

Stát používá statistiky, občan raděj dobré styky.

ČT připravuje nový seriál: "Žena za katapultem".

Když si večer prádlo peru, vzniká v bytě parné klima. Podobné jako je v Peru, u moře ve městě Lima.

Údy vleču údolím, tu stojím před pohořím.  Zdalipak to pohoří svými údy pokořím? Nebo před ním pohořím?

Potkal jsem dnes mládě datlí, nabídl mu trochu datlí. Pohrdavě na mne křiklo, že si jen na larvy zvyklo!

Zkoumaje dno peněženky, nálézám v ní dvě sněženky. Spadly mi fakt přímo z nebe. Jdu si koupit totiž tebe. 

Proč se asi milují? Asi asimilují!

Fackovala své muže přes líce tak dlouho, až její rod vymřel po přeslici.

Dnes ráno, když jsem snídal a hovořil se svou ženou, jsem si ponejprv uvědomil, že stejným  tělním otvorem jíme i mluvíme. Co tím bůh / příroda (*) asi zamýšlel / la. I když,   u některých lidí zdá se udělal / la výjimku, neb dozajista používají otvory opačné.                            (*) Nehodící se prosím škrtněte.

Tučný učeň jedl tučně, vzdychal při tom velmi hlučně. (Čímž rušil ostatní učně).

Uklouzl jsem na padlaze, a teď chodím s nohou v dlaze.

Nevím čím to je, ale pohlédnu-li na své paty, cítím silnou antipatii.

Jsem jen s háčkem integrál, který hledá vlastní Grál.

Mojí ženu celkem chápu, když mě budí vždy když chrápu. Tak si lehnu na břicho, a až do rána je ticho.

Ranní hygienu úst provádím zásadně v ústraní.

Kamarád mě vyfotil. Na fotce je můj pohled poněkud zakalen. Dal jsem jí tedy za kalendář.

Jestliže vás bolí dáseň, přečtěte si v klidu báseň.  Moh' by to být třeba Skácel, který bolest často skácel.

V sobotu, na sobu, uviděl jsem osobu. Zjistil jsem, že je to Finka, která se tu pouze flinká. 

Tak už ta finanční krize, dorazila zcela k Rize!

Vždycky když jsem po hádce, najdu klidu v pohádce.

Jistá slečna Thálie, přijela z Itálie. Bylo to prý přesně v době, kdy dal národ cosi sobě.

Nebyl jsem dnes mocný slova, neboť na mne mrkla sova.

Kleje, kolem oheň dští - uskříp´ si prst do kleští!

Pracovní povzdech: "Je to ale dřina, tahle elektřina."

Udivený lékař žasne: "Copak se to třpytí?" Sestra vece: "Je to jasné. Vždyť má piercing v řiti."

Je to výhra mít rád hrad, a to zcela bez výhrad!

Zaslechl jsem z parlamentu řeči, teď jsem z toho vskutku mírně v křeči.

Je to jak do oka kláda, Topolovi padla vláda. Kdo mu přišel na zoubek? Inu, jistý Paroubek.

Před starým balkonem se čile klube vrabče. Pes vrtí ohonem, pojď honem, je tu jaro chlapče.

Žádáte si křížaly? Račte křížit žížaly!

Navrhuji poslat somálským pirátům místo kulometů kalumety.

Den mi začal hezkou - esemeskou.

Koupil jsem si v dobré víře, malé roztomilé zvíře. Když vyrostlo zuby cení, čímž se můj vztah k víře mění.

Ležím v trávě a něco mě šimrá do ucha. Koukám právě, že je to ropucha!

Je to krása rasa ta, tyhle český prasata.

Máme doma robota, po bytě nám robotá. Tuhle, byla sobota, mi ten milý robot, strčil do bot chobot!

Píši křídou na tabuli už hodinu samé nuly. Snad se z toho dostanu a psáti nuly přestanu.

Jeda srnčí od lovce, hledám vhodné příslovce. Vedle soused v kutně, jí ho totiž chutně.

Říkám ráno: "Milá ženo, dnes je zase zataženo". V každičké všek buňce, cítím jedno sluňce.

Ten kdo sedí na přídi, obvykle loď neřídí!

Věnuji se dneska věnci. Koupil jsem ho konkurenci.

Poslal jsem dva dopisy - do Pisy.

Přidávám rum do čaje a přemýšlím o Rakousko-uherské monarchii,

Nešť, ať dále padá déšť! Na Třešť i Budapešť.

Po banánech měl jsem problém anální, byl však vcelku banální.

Lidé, majíce invenci, jsou už zřejmě pod věnci.

Koupil jsem si za dvě kačky, zbrusu nové podvlíkačky. Ovšem, bez prestižní značky.

Zdalipak i čelisti, mají zdravé čelisti?

Navštívil jsem Alma Mater. Hrome, to vám bylo pater!

Že jste rozlil, pane, lák, poznal celý panelák!

Při návštěvě paní Zděny, žasly fakt i stěny zděný.

Dal jsem gáži do bagáže, a vyrazil na jižní pláže. 

Zděšení vlády: "Všichni tito mladí chodci, budou jednou důchodci!"

Ve zbrusu novém fordu, sedí párek lordů. Jedou koupit kordy do Oxfordu.

Za účelem renezance humoru doporučuji Pražským službám zařadit též kategorii "Směšný odpad". Bude ovšem třeba denní odvoz.

Života žaly může člověk žalovat tak leda žížalám.

Po vydatném odpočinku, koupil jsem si čínskou činku.

Koupil jsem si včera v Brně, zbrusu nové brnění. Když jsem ho však doma obul, měl jsem v noze brnění.

Přednostovi s podnosem, ujíždí vlak před nosem.

Člověk, který nastoupil včera da naší firmy stále nad vším krčí nos. Nevím věru, zda bude tedy pro firmu přínosný.

Tak dlouho loboval, až z toho zkolaboval.

Povzdech: Kolik ještě hlupáků, bude tahat za páku?

Uklouzl jsem na linu, neb jsem šlápl na slinu.

Mám pro Vás, jaksi, tento, tedy - memento: "Nelamentujte nad parlamentem".

Člověk nejdřív nedosáhne na pedály, pak má v hlavě ideály, pak je smutný nedá-li, pak shání domů sandály, pak mu vadí randály, a pak zmizí někde v dáli.

Tak nám končí letní čas paní Magdaleno Novotná. (V březnu ale přijde zas.)

Vystrkuju zadnici na celou pražskou radnici - neb mám Prahu  rád

Stojím zase na poště, jako koště na roště.

Koupil jsem si v Holandsku sýr, dřeváky, dýmku a Vladimíra Holana v Holandštině. Vše mohu doporučit, jen Vladimíra Holana raději u nás v Češtině.

Otylá Otýlie otálí s dietou a pije pivo s pietou.

Ze vzdálených tropů, dovezeme ropu, pro Evropu.

V antikariátu ZTICHLÁ KLIKA jsem si koupil IX. svazek "Šlépějí" Jakuba Demla.Vydala v srpnu 1925 Pavla Kytlicová v Tasově -  opodeldok na duši!

Stoje vprostřed davu, hledám svojí hlavu.

Pro zdárné přežití plížící se zimy doporučuju kombinaci teplých punčoch a zázvorového punče.

V Karlových Varech, na mnohých arech, stojí Vasil Blažený, z čehož nejsem blažený.

V Praze se na různých budovách objevuje nápis "to let". Nevím, proč je všude vynecháno to prostřední "i".

Česká otázka: "Jak mohl Přemek od pluhu, žít čistě a bez dluhů?" - Odpověď: "Prostě v klidu oral a řádně se choval."

Na raritní arše, radují se ráčkující monarchové z marše.

Pamětníci si vzpomenou, že se kdysi prodával jakýsi salát s názvem "Volská tlama". Mám dojem, že už je zase dostatek materiálu k jeho výrobě.

Advent: Zas se peče cukroví, svíčka hoří na věnci, oční víčka v  v podkroví, chvějí se jak milenci.

Kolikpak as magistrát, zahladí zas letos ztrát?

Pít krabicové víno je kravina.

Nová doba: Loupežníci v lesní sluji, stále jenom spekulují.

Manda dneska po drinku, našla na rynku mandarinku.

Blbec stále někde bečí, bečení mu zdá se svědčí.

Je velmi zábavná víra některých lidí v to, že z vás udělali pitomce.

Airbus plný nosorožců, cestuje dnes k rovníku. Svahilštinu nastudují, v nosorožčím slovníku.

Milý Karle IV., dokonce i na Tvůj most, dorazily škrty!

Frapantní filosof fabuluje fenomenální fámy fascinující fantasty.

Člověk by se měl namáhat, jinak si ani pořádně neodpočine.

Je to důvod k radosti, když od pana prezidenta dostaneme rad dosti!

Na Silvestra přitáhnou do českých krajů dělobuši. Tito divocí lidé, vybavení dělobuchy, pobývali kdysi v buši. Po zcivilizování si oblíbili děla a ničí naše uši.

Jen ta slaná břečka, nás tu jednou přečká.

Vzdělanci i tupci spějí ke korupci.

Když v záhoně klíčí mlíčí, zamknu klíči a jdu k rýči. Kapři smíchy řičí, že mají též mlíčí.

Na malé i velké straně přemýšlím, jak vyzrát na ně.

Jistý kmet, měl pět tet. Vzájemně si je však plet.

V zbrusu nových galuskách uklouzl jsem na luskách.

Klonovaný klokan v klobouku klopýtá s kokalou skrz louku.

Chcete aby bylo méně splašek? No tak noste domů méně tašek, plných flašek!

O tom to je. Určitě! Mějte hezký den.

Člověk žasne, jak se chové mnich, a nejen, u Mnichova.

Cholestelerová stupnice: 1) Dobrej blbej a blbej blbej. 2) Dobrej dobrej a blbej blbej. 3) Dobrej blbej a blbej dobrej. 4) Dobrej dobrej a blbej dobrej.

Zmořená Mořena už tuší ve snu Vesnu.

Dávný předchůdce zvratného "se" je "prase".

Sedě klidně v motorestu, hledám cestu k Everestu.

Pět "P": Plujte Prosím Přímo Proti Proudu.

Potkal jsem dnes člověka, s jiskrou v oku. Sedl jsem si do měkka, neb jsem z toho v šoku.

Ten kdo denně manu žere, to je prostě manažer.

Hledám vhodnou předložku, pro jistou archeoložku.

Pro Boha, přátelé, já jsem přeci ateista!

Politika je velmi důležitá, neboť zaměstnává velké množství lidí, kteří jinak nevím co by dělali. 

Kardinál si při procházce k Dyji, myslí na Klaudii.

Pažemi jsem přepažil pokoj štěstěnou.

HaDr - návrh titulu pro některé absolventy právnické fakulty v Plzni.

Hlavní zpráva: Muž v kradené rádiovce napadl dnes v noci vdovce. Oba leží Na Bulovce.

Evropa: Dáma v pařížské kavárně popíjí arabskou kávu. Dva muži v čínské restauraci studují anatomii kachny. Ropa se dostala už i do německého Eintopf. Praha si opakuje azbuku. A v Osvětimi se krade železo.

Minulost: V mistrně promyšleném úkonu, který kdysi sklízel nejednu poklonu, nalezla další generace fatální chybu. Neuvažoval miniaturizaci.

Pach z našeho pacholíčka nevadí nám, neb je z mlíčka.

Než být u nás hrdinou, lépe zmizet krtinou.

Každé ráno nalačno, zírám jak je oblačno.

Stále do nás čile ryje, stará dobrá historie.

Ve zvučném skalním echu, hledám pod košilí blechu.

Koala si našel krásnou koalici. Teď budou mít BLAHOvičník napravo i po levici.

Ten, kdo hledá svoji vizi, každý večer v televizi, časem propadne krizi.

Prezident si ve své rezidenci, klade k nohám s úctou věnec k věnci.

Slunce nás puncuje blahodárným svitem a my se ženeme za dalším ritem.

A nyní si vážení novomanželé, na důkaz vzájemné lásky, vyměňte svoje čipy. 

Zřeli-li jste Řeka zřeknuvšího se přejídání, tak to bylo jeho řídké přání, při kterém se křečovitě přeřekl.

Má Panenko Svatá, zas utekly ňáký data. Asi nezavřeli vrata.

Ostrý chlap si ostražitě, prošlapává cestu v žitě. Poté míjí oves, bez podstatných sloves.

Nový rok už vykukuje. Kdoví co zas na nás kuje.

Když někdo dělá skvělý věci, tak už si konečně nechme svoje kecy, a podporujme ho, přeci.

Buďte pochváleny nepotřebné znalosti a věci!

Postmoderní tele, leze do postele. Má jednu nohu, čtyři hlavy, a až vstane, zahraje nám od podlahy.

Kreslím krávu kreativně, kráva na to kouká klidně.

V květinářství řek jsem: "beru", a dal jsem stovku za gerberu. 

Nad českými luhy, vznášejí se dluhy. Kdo je asi zaplatí? Nakopat je do gatí!

Vilný velitel Viliam vyloupil vilu. Tak ho dali do civilu.

Héra volá na Dia: "Už nás perou média!"

Hody, hody, doprovody - vrhy, vrhy, garde. Napijme se dneska vody - pravím milý parde. (umělá z Jihoměstska)

Před okny mi na stromě, bádá v kmeni mistr datel. Vypadá to ohromě, je to prostě badatel. 

Laskavý celaskon laská mé buňky dvoučárkovaným C.

Lehce se řekne: "Zastavit stát". Ale která zastavárna ho vezme?

Ve slonicině lůně, narodilo se slůně. Zatímco stojíme za plotem, ono nám mává chobotem.

Příručí ze Zruče, ukradl dvě obruče. Teď se táhne Zručí, že prej za to bručí.

Reklama: Mýdlo kata Mydláře, smyje i krev ze tváře.

Potkal jsem dnes ráno sršně, jenž se zachoval fakt slušně. Vyhnul se mi obloukem, já mu mával kloboukem.

Pozval jsem dva Skoty, do cukrárny na dobroty. Jaké bylo překvapení, když ti milí Skoti, přišli každý s chotí

Když jsme tak lesem kráčeli, dostal jsem žihadlo od včely. (Nevím, proč se právě ona rozhodla položit za mne život.)

Deset nových institucí: Neposeda vlády. Předstedkyně po lamentu. Ministři svády. Odhadce premiéra. Poslaneček. Permanentní výbor. Ekonomická zrada vlády. Stísněný ministr. Generální šiditel. Tiskový mluvka.

Oklamána reklamou se lekla, až si klekla.

Zákon akce a reakce, vážený pane Newtone, plní zprávami redakce, jsou nechutné a smutné. (A vždy ta další tu předchozí utne).

Kdyby měli někdy občané ČR pomoci Řekům, podmínil bych to tím, že se musejí, tito dědici tvůrců evropské kultury, naučit "ř".

 Něžně sněží na prach věží, pod kterými běží guru, neb dbá děsně o figuru.

Koupil jsem si v Chamonix, z nanovláken šanony. Ukládám si do nich sliby, které splním pouze kdyby...

K ďasu, život je žrout času!

Žádoucí Žaneta žárlí na Maneta. Marná je však její snaha, dokonce i když je nahá.

Je to česká tradice. Těm, kteří moc vykukují, nakopeme zadnice. Neboť, kdo ví, co zas kují!

Uviděl jsem Dorotu, byla mokrá od potu. Šlapala na rotopedu a křičela:"Pozor, jedu".

Pan Suchý nový kuplet, z not do osnovy uplet´. Ke zpěvu pozval subretu, v protektorátním baretu.

Ten, kdo chce být prezidentem, měl by říci PROČ a NAČ. Bylo by to všem mementem, kamže míří tento hráč.

Všichni lidé se hezky omluví všem lidem, prostě s klidem.

Přijme někdo od Čechů, jako tribut, "120 vybraných volů"?

Jamajčan Usain Bolt, nemusí mít v kapce kolt. Běží totiž jako střela, v  Londýně je z toho mela.

Uhnětl jsem z tvarohu, za  minutu tvar rohu. Tvaroh, ten je z mlíka, toto je roh býka.

Je hic, až i seno, už je zcela oroseno!

Zeptal jsem se publicisty, zdali je svým textem jistý. Odpověděl: "O to přece nejde. Další kouzy přebijí to dřív, než den se se  dnem sejde."

Kozlu přirozenost velí, že mu nejvíc chutná zelí. Odpadá tu jedna svízel. Vždycky víme, kam že zmizel.

Kolik se toho asi šlohne, než s námi něco pohne?

Z černé kroniky: Jistá žena sprostě kradla, čistá bílá prostěradla. Chytili ji při činu, neznají však příčinu.

Poslal posla poslanec, do hospody pro žvanec. Aby mohl dále žvanit a občana více zdanit.

Jistý člověk z Dolní Lhoty, do dveří mi vrazil. Měl na sobě jan kalhoty a žádal o azyl.

Krokodýli plaší víly, v tichém lesním jezeře. Koukám na to hodnou chvíli, vlastním očím nevěře.

Obletěl jsem planetu, jednoduše, na netu.

Ó počasí, ty ohavo, dneska máš zase mlhavo! Zítra prý padne první sníh, a tak dám oči stránkám knih.

Poslédní dobou mám každý den zajímavý sen. Asi začnu psát seník.

Všechny, kteří patří k partě, nosím v kapse na simkartě.

Hledám rým na slovo rýma. Konečně jsem ho našel! Bez rýmy je život prýma. Horší už je jen kašel.

Digitální potraviny, deset giga za minutu. Na flešku mi kanou sliny, poobědvám digikrůtu.

Každé ráno na lačno, zírám jak je oblačno.

Obutí i lidé bosí, vždy si rádi poklábosí. Bosí, ba i ti obutí, klábosí opravdu s chutí.

Hádala se žába s myší o významu dobra. Hádku, vcelku žabomyší, ukončila kobra.

Politika je zvláštní obor. Některé věci se v něm stávají prakticky, byť teoreticky by se stát neměly.

Díky spotřební dani, buďte vítáni Dáni.

Lékař, co mi léta tyká, mi předepsal antibiotika. Prý mi bloudí v těle zánět, tak jdu antibiotika shánět.

Dnes dvanást hvězd nám směle vlaje, před bránou krále Matyáše. Tak si je klidně mohou kraje, zamíchat s chutí do guláše.

 Dávno před tím, než byly do pražských ulic umístěny kamery, osadili na své domy měšťané sochy. Jen je třeba tu a tam pozvednout zrak výše. Téměř vždy narazíte na "soší" pohled. Co už toho viděly! Naštěstí sochy umí držet jazyk za zuby.

Jedno malé pivo, dvě stovky dluhu, tři w, čtyři dioptrie, pět P, půl tuctu za šesták, sedm šťastných, osm přání v nekonečnu, devět tříd, desatero.

Vyčuhující lidé by měli respektovat i ty ostatní vyčuhující. Opak je u nás ale dosti bující.

Ó krajino,ó krajino, nebe nad tebou pláče.

Fyzika je hardware života, historie je jeho software.

"Nemám na nic čas" říkají obvykle lidé, kteří, logicky, nic nedělají.

Po ránu se drbu, v rozcuchaných vlasech. Líc podobný rubu, nashle v lepších časech.

Kružítkem kroužím, nad archem papíru. Všem vyschlým loužím, kreslím tu na míru.

Levice: "Prosedíme dobře fungující stát."

Pravice: "Volím pranici."

Všichni se navzájem zažalujme. Soud na nebesích se toho snad ujme.

Kalkuluji, kalkuluješ, kalkuluje, kalkulujeme, kalkulujete, kalkulují. A zatím nám Země kus Měsíce ují.

Jak lehce se dá rozšiřovat nenávist! Letí rychleji než rozhodčího hvizd. A zatím v parku žloutne další list.

Potkal jsem ve snu obě Zity, paní Kabátovou a císařovnu, rodem  Parmskou. K oběma chovám vřelé city, a mám rád společnost dámskou.

Mineraolog se pozná mimo jiné i podle toho, že když mu spadne kámen ze srdce, zařadí si ho do sbírky.

Dnes již nevoláme: "pros Boha", ale "pros Perita".

Zašel jsem včera do úřadu, neb jsem chtěl naivně jistou radu. Pár lidí tam tiše sedělo a do počítačů hledělo. A v koutku tiše chřadlo, staré pořekadlo.

 Ekonomie, jako věda, je v přímém protikladu ke kvantové fyzice. Kvantové fyzice nerozumí nikdo, ale ona funguje. Ekonomii rozumí každý, ale ona nefunguje

 Cinkání tramvaje v Betlémě na rohu, zvěstuje všem chodcům radostnou zprávu. Marie už míchá mističku tvarohu, Josef si uvařil svou ranní kávu.  Tramvaj už odjela, káva je vypita, Marie uklízí špinavou refýž. Josef se po ránu najedl dosyta, Ježíšku, miláčku, proč zase brečíš.

Humor je kouzelná ozdravovna, blba však v ní nevyléčíš.

Už dost drahnou chvíli, pozoruju hýly. Nasadím si radši brejle, bych tě viděl lépe hejle.

Nedávno jsem ponejprv naživo viděl sálovou cyklistiku. Zážitek to byl vskutku kolosální!

Příběh: Potkala stará straka, u potoka raka. Straka na něj kráká, by vzal rychle draka. Rak jí klidně říká, cesta je tu ouzká, zmiz mi z mého oka. Jdu rokovat na sjezd raků do Rakouska.

 Z pradávných ruských sutin, vyrostl geroj Putin. Oslnil jen sám sebe, z Ruska to totiž zebe.

Na zádech mám orosenou krosnu. Večer padám znaven rovnou do snu.

Den co den se nafotí statisíce fotek. To je ale v pořádku. Vytvoří se ale jen pár fotografií. To je také v pořádku. Je prostě pár věcí na světě, které jsou v pořádku.

Výročí 2014: Paní Evropo, jen to zkus, být jako Octavianus Augustus.

Pokud chce někdo zlepšit svět, nezbývá mu koneckonců nic jiného, než se pokusit zlepšit sám sebe.

Mám rád údaje řazené chronologicky. Ukazují totiž, že se věci, události, lidé... sice mění, ale  nevyvíjejí se k lepšímu.

 Zakopl jsem o koberec, běhám po něm po bytě. Protože však nejsem herec, tak nevypadám zabitě.

 Jen tak mě napadlo, že hraju divadlo, a sám jsem sobě režisérem. Na dveřích klepadlo, před léty odpadlo, a život zůstal očkovacím sérem.

Má-li člověk spět, od desítky k číslu pět, ať raději hledá cestu zpět.

Dnes obědvám těstovinu, na vidličku si ji vinu, jako loknu na poraněnej prst. Pod platanem v jeho stínu, poté přisednu si k vínu, hladě kočkám jejich srst.

....jdu za deště bez deštníku, jsa už zcela promočen, vyždímám se do kbelíku, a ulehnu nemočen.

Měl-li bych pomyslit ve zkratce, na všechny naše poradce, uklouzl bych na té myšlence hladce.

Logopedická: Senioři na svém oři, odjíždějí dneska k moři. Jak se k sobě hezky dvoří, hezký příklad oba tvoří.

Byl, nebyl jeden board, stál v krajině tak hrdě. A stovky jeho hord, masírují nás tvrdě.

Na žižkovském chodníku, kličkuju mezi exkrementy. Pak přemýšlím u botníku, proč psi milují dementy.

Jenom na špičku nosu, dohlédne bez patosu.

Po ránu do kávy, obláček mléka, jako když ze slávy, zima se svléká.

Tak nevím, je to kolem e-svět nebo spíše ee-svět?

Kdo používá samohyb, neudělá ani shyb. Kdo chce se zabývat shybem, sám musí být samohybem.

V duchu a bez motivu, stavím lokomotivu. Když se něco v duchu staví, tak to aspoň nerezaví.

Dnes je středa, zítra čtvrtek, prý tu máme nový rok. Klidně spí ježek i krtek a sousedům štěká Brok.

Nad krajem se duha klene, v dáli bouře ještě bliká. Přišla zpráva "nota bene", že žít život je fakt klika.

Včera přede mnou upadla jistá dáma. Pomohl jsem jí na nohy a řekl jsem: "Vy padáte dobře". Odsekla: "Nezneužívejte mého momentálního stavu", a odkvačila.

V lednu byl květen v nedohlednu, teď už je kousek, za rohem. Tak si tu ještě chvilku sednu a dám si buchtu s tvarohem.

Včera ráno na Hanspaulce, při útěku z kopce, ukpp jsem si nehet z palce a povalil chodce.

Země je matkou Měsíci, otcem je velký meteorit. Mám v hlavě ze všeho směsici, tak se jdu po matičce projít.

Lovec šel lovit z rána laň a na svou zbraň tisknul svou dlaň. Na kraji lesa holá stráň a náhle laň se vrhla naň. Vykřikl "Bože, mě prosím před ní chraň", vytáhl z kapsy další zbraň a křikl "chlape, tu laň zraň". Klesli však mrtvi, on i laň a zaplatili nejvyšší tu daň.

Tu a tam, občas, něco zhasne. A jindy, zas ne.

Tážu se stráže, zda mi ukáže, kde vydávají gáže za koláže.

Po koncertě: A. Dvořák, Symfonie č. 6 D dur. Ten řeznický synek to ale uměl roztočit!

Koupil jsem od plebejce, po koruně dvě vejce. Plebejec má deset slepic a já pouze hejno jepic.

Sára smaží muchomůrky, Alfonzovi k recesi. Po jídle jdou do komůrky, oddávat se secesi.

Podomní prodej nadějí a hypermarket snů. Copak nám asi nabídnou, pro nával příštích dnů.

Včera na Starém Městě, hráli před radnicí žestě. Zrakem těkám po nevěstě, hostů bylo asi dvě stě.

Udělal jsem ráno dřepy a jal se navštívit Řepy. Řepy jsou na kraji Prahy, jet tam autem, to je drahý. Jel jsem tedy autobusem a zbytek jem doběh klusem.

Po ránu vcelku bez cavyků udělám asi dest cviků. Poté si lehnu na madraci a oddám se meditaci.

Do tváře byl mi vmeten, slunný a kvetoucí květen.

Obdržel jsem od Jakživa, věru mnoho dobrých rad. Jedna z nich je stále živá: "Nejdůležitější je mít rád".

Na Žižkově poblíž kaple, ukrad´mi rapl paraple. Já ho ale rychle lapl a paraple klidně sklapl.

Vyhnáni z Rajské zahrady, Eva si váže kytku luční. Adam studuje záhady, začala éra evoluční.

Na Staroměstském rynku, jedl jsem nektarinku. Šťáva z ní mě pocákala, "Abych ti to neříkala!".

Každé ráno s prominutím, do pohybu tělo nutím. Zapraskají klouby, zrychlí srdce tep, proběhnu pár loubí, běžím "step by step". Chodci na mě divně čučí, což mi vždycky pohne žlučí.

Žijeme v době Jakobínů, všechno je jaksi jakoby. Z doho by možná pad´ do splínu i sám Herr Jacob Jacobi.

 Poslanec vyvěsil majku, na novou fotovoltaiku.A na kole jede podle skal, zelený mužík, aby zatleskal.

Už i zemská rotace, potřebuje dotace. Vždyť se točí vedne v noci, a to nejde bez pomoci.

Spadlé listí stromům kradu, dělám si z nich obrázky. Je to pocta listopadu. Ještě ňáký otázky?

Dnes je zase mlhavě, a tak jógu cvičím. Při ní stojím na hlavě, v níž si mlhu ničím.

Na zádech jdu dnes s tornou, krajinou tou prostornou.

Na Nový rok, popil jsem mok. Nyní mluvím trochu z cesty, a tahám s gesty resty z vesty.

13.1. - Edituj, Edito edituj a editování nelituj. A po všech těch editacích, usni klidně na madracích.

 Zavítal jsem ke kupci, řekl jsem mu, že chlup chci. Odpověděl: "Chlup ti nedám, věnuji se totiž vědám."

Dal mi číšník k pivu, na tácku olivu. Teď už asi hodinu, tu olivu plivu.

V panských lesích v Konopišti, neustále kulky sviští. František Ferdinand d'Este, střelil sto jelenů, a řekl: "Jezte!"